|
|
Mezikulturní převod a validiizace dotazníku Group Environment Questionnaire
Prokešová, Eva ; Rychtecký, Antonín (vedoucí práce) ; Válková, Hana (oponent) ; Harsa, Pavel (oponent)
-i- Abstrakt Tato studie se zabývá mezikulturním převodem a validizací dotazníku Group Environment Questionnaire (Carron, Widmeyer, & Brawley, 1985), který patří k mezinárodně uznávaným nástrojům pro sledování týmové koheze a byl původně validizován pro populaci sportovců v Severní Americe. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1 410 dospělých sportovců a trenérů (1 019 mužů a 391 žen). Dotazník byl do češtiny převeden pomocí metody modifikovaného přímého překladu s analýzou protokolu. Obsahová validita byla ověřována výpočtem indexu obsahové validity pro jednotlivé indikátory a výsledky potvrdily, že dotazník Group Environment Questionnaire je z kvantitativního hlediska obsahově validní. Faktorová struktura české verze dotazníku, sledovaná pomocí metody strukturálního modelování, se nelišila od původní verze. Prediktivní validita dotazníku byla prokázána jeho schopností rozdělit sportovce do jednotlivých skupin v závislosti na jejich úspěšnosti. Reliabilita, sledovaná jako vnitřní konzistence subškál pomocí Cronbachova koeficientu α, se pohybovala u původní české verze v rozmezí 0,59- 0,69 a u modifikované verze s pozitivně formulovanými indikátory v rozmezí 0,63- 0,79. Výsledky studie jsou diskutovány z hlediska potenciálních mezikulturních rozdílů. Pro populaci českých sportovců provozujících týmové a...
|
|
|
Sociomapování sociálních vztahů a adaptace žáků do třídního kolektivu
Rábek, Tomáš ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Sociometrické postupy mají potenciál zachytit i začínající problém ve vztazích v třídním kolektivu a tím přispět k jejímu dřívějšímu a efektivnějšímu vyřešení. Jedním z nejpoužívanějších dotazníků v České republice je Sociometricko-ratingový dotazník (tzv. SO- RA-D; Slavíková et al., 2007). Nikdy předtím ovšem nebylo rigorózně zkoumáno, nakolik otázky v tomto dotazníku dokážou v testovaném třídním kolektivu identifikovat riziko probíhající šikany nebo poruchu adaptace žáka (definovanou v této práci jako pocit subjektivního ohrožení, nepřátelství, lhostejnosti, nedůvěry a netolerance). Navíc není jasné, zda dokáže používaná vizualizace výsledků formou orbitálního sociogramu zachytit prvky struktury třídy, které jsou důležité pro následnou intervenci. Tato práce proto na 6 třídách (primy, sekundy, tercie; n=113) pražského soukromého gymnázia kvantitativně ověřuje, nakolik dokáží otázky v SO-RA-D predikovat poruchu adaptace (měřenou částí dotazníku B- 3; Braun, 1998) a riziko probíhající šikany (měřenou dotazníkem Hádej kdo?; Kolář, 2011). Tato práce zároveň testuje účinnost nově formulovaných relačních otázek na současné/chtěné kamarádství a současnou/chtěnou komunikaci. Navíc tato práce nabízí ke srovnání vizualizaci pomocí orbitálního sociogramu a tzv. sociomapování. Výsledky poukazují na rizika...
|
|
|
Změna sociální koheze po absolvování kurzů v přírodě
Hurda, Jan ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Kalkusová, Lucie (oponent)
Název: Změna sociální koheze po absolvování kurzů v přírodě Cíl: Cílem práce je poskytnutí uceleného pohledu na téma změny sociální koheze skupin po absolvování kurzu aktivit v přírodě. Metody: V práci byla využita metoda obsahové analýzy textu spolu s metodou sekundární analýzy dat. Výsledky: Provedený rozbor dostupných zdrojů přinesl zjištění, že kurzy aktivit v přírodě mají pozitivní vliv na rozvoj sociální koheze, jak pracovních skupin, tak i skupin mladistvých a sportovních týmů. Práce se zabývá i dalšími přínosy kurzů aktivit v přírodě. Klíčová slova: soudržnost, teambuilding, aktivity v přírodě, sociometrie, skupina, tým, sociální koheze
|
|
| |
|
|
Mezikulturní převod a validiizace dotazníku Group Environment Questionnaire
Prokešová, Eva ; Rychtecký, Antonín (vedoucí práce) ; Válková, Hana (oponent) ; Harsa, Pavel (oponent)
-i- Abstrakt Tato studie se zabývá mezikulturním převodem a validizací dotazníku Group Environment Questionnaire (Carron, Widmeyer, & Brawley, 1985), který patří k mezinárodně uznávaným nástrojům pro sledování týmové koheze a byl původně validizován pro populaci sportovců v Severní Americe. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1 410 dospělých sportovců a trenérů (1 019 mužů a 391 žen). Dotazník byl do češtiny převeden pomocí metody modifikovaného přímého překladu s analýzou protokolu. Obsahová validita byla ověřována výpočtem indexu obsahové validity pro jednotlivé indikátory a výsledky potvrdily, že dotazník Group Environment Questionnaire je z kvantitativního hlediska obsahově validní. Faktorová struktura české verze dotazníku, sledovaná pomocí metody strukturálního modelování, se nelišila od původní verze. Prediktivní validita dotazníku byla prokázána jeho schopností rozdělit sportovce do jednotlivých skupin v závislosti na jejich úspěšnosti. Reliabilita, sledovaná jako vnitřní konzistence subškál pomocí Cronbachova koeficientu α, se pohybovala u původní české verze v rozmezí 0,59- 0,69 a u modifikované verze s pozitivně formulovanými indikátory v rozmezí 0,63- 0,79. Výsledky studie jsou diskutovány z hlediska potenciálních mezikulturních rozdílů. Pro populaci českých sportovců provozujících týmové a...
|
|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
|
|
Důsledky suburbanizace pro obec - případová studie obce Velebov
Puchálková, Pavla ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Proces rezidenční suburbanizace, beroucí na sebe často podobu sídelní kaše, se ve vyspělých zemích objevuje od poloviny 18. století, zatímco v České republice se jedná o poměrně nový fenomén, v masovém měřítku pozorovatelný až od 90. let 20. století. Ačkoli se výzkumu suburbií věnovala řada prací, všechny z nich se zabývaly výhradně okolím největších českých měst. V první části práce shrnuje autorka, za použití metody analýzy dokumentů, historický vývoj forem suburbanizace, přičemž se detailně zaměřuje na moderní suburbanizační procesy ve Velké Británii, USA a České republice, důsledky suburbanizace v podobě sídelní kaše a vliv na existenci a fungování místních komunit v nových suburbiích. Dále autorka provedla případovou studii obce Velebov, do níž směřuje suburbanizace z Karlových Varů, za použití metod analýzy dokumentů, kvalitativního a kvantitativního dotazování rezidentů, a zaměřila na skladbu obyvatel, sociální kontakt a celkovou sociální kohezi v rámci obce. Výzkumná zjištění do značné míry potvrzují výsledky předchozích studií a ukazují tak na univerzálnost průběhu suburbanizace na území ČR. Skladba nových obyvatel obce se značně odlišuje od těch původních, což ústí v malou míru sociálních kontaktů a celkově nevyvinuté vztahy mezi oběma skupinami. Lze ale očekávat, že časem dojde v tomto...
|
host ::
RSS.